Jedna z mých prvotních idejí při zakládání Ježka bez klece byla ta, že naše škola bude přece pro všechny. Koneckonců i na našem webu najdete heslo, že jsme škola pro všechny, škola pro život. Tedy – škola pro všechny děti, ne už tak pro všechny rodiče.

Teď už to vidím jinak. Uvědomila jsem si, že není možné dítě vytrhnout odněkud a zasadit jej někam. Pořád si myslím, že každé dítě u nás může být šťastné. Ale! Pokud s námi nebudou souznít rodiče, nemá to smysl. V Brně vznikají další a další školy, kde budou rodiče jistě šťastni. A tak Vás, zájemci o Ježka bez klece, prosím, nedávejte své děti k nám, pokud Vás „jen“ oslovil film Summerhill, souzníte s N. Aldort a ve facebookové skupince se psalo, že svoboda je fajn. Naomi jsem četla, film viděla a do facebookových skupinek taky zavítám. To mi ale nestačí. Opravdu ne. Nezapisujte k nám do Ježka prosím své dítě, pokud Vy sami přesně víte, co potřebuje. Pro nás je laskavá manipulace stále manipulace a milá vnější motivace stále jen vnější motivace. My každému dítěti v Ježkovi bez klece důvěřujeme a věříme, že je schopno rozhodovat o svém životě samo.

O svobodě, respektu a zodpovědnosti se poměrně lehce píše a diskutuje, ne každý je však na náš SRaZ připraven, ne každý si ho chce dovolit. A je to v pořádku. Chápu všechny, kteří nejdou s námi, a děkuji jim za to, že nevkládají děti mezi mlýnské kameny. Děkuji jim za tu odpovědost, kterou svým dětem poskytují tím, že neříkají něco, ale nedělají něco jiného. Děkuji všem, kteří nás kontaktujete, děkuji, že se nás ptáte, že s námi diskutujete, že nás žádáte o návštěvu, že chodíte na naše semináře. Děkuji, že je Vás stále víc. Víc těch, kteří o vzdělávání přemýšlejí, kterým není jedno, jak to naše české vzdělávání funguje. Děkuji. A děkuji všem, kteří pochopili, že pouhé zhlédnutí Summerhillu opravdu nestačí.